Parimenti a dirsi per Amneris di Nino Surgulaze, il cui timbro caldo ed appassionato ha ben centrato la psicologia della Principessa egizia – forse la reale protagonista dell’opera – nelle meravigliose sfumature che Verdi ha conferito al personaggio, fluttuando tra la figura di donna timida e riservata ad amante appassionata la cui gelosia arriva ad esplodere imprecando contro quello Stato di cui ella è parte integrante (“tigri infami di sangue assetate”).
Pietro Puca, Gothic Network
იგივე უნდა ითქვას ნინო სურგულაძის ამნერისის შესახებაც, რომლის თბილმა და ცეცხლოვანმა ხმის ტემბრმა ზუსტად დაიჭირა ეგვიპტელი პრინცესის (შესაძლოა, ოპერის მთავარი გმირის) ფსიქოლოგია იმ საოცარ ნიუანსებში, რომლებიც ვერდიმ მიანიჭა სხვადასხვა სახეებს შორის მონაცვლე ამ პერსონაჟს, დაწყებული მორცხვი და თავშეკავებული ქალიდან და დამთავრებული უგონოდ შეყვარებულით, რომლის ეჭვიანობაც საბოლოოდ სრულდება ემოციური აფეთქებითა და იმ სახელმწიფო სისტემის დაწყევლით, რომლის განუყოფელ ნაწილსაც შეადგენდა თავად იგი (“tigri infami di sangue assetate”). – პიეტრო პუკა,